Zkoušky

ZKUŠEBNÍ ŘÁDY

Svazu záchranných brigád kynologů České Republiky

• Přehled zkoušek

• ZZZ zkouška záchranářské způsobilosti

• ZZP zkouška záchranných prací 1. stupeň
• ZZP zkouška záchranných prací 2. stupeň
• ZZP zkouška záchranných prací 3. stupeň

• ZLP zkouška lavinových prací 1. stupeň
• ZLP zkouška lavinových prací 2. stupeň
• ZLP zkouška lavinových prací 3. stupeň

• ZVP zkouška vodních prací 1. stupeň
• ZVP zkouška vodních prací 2. stupeň
• ZVP zkouška vodních prací 3. stupeň

• ZZP-N noční zkouška záchranných prací
• ZLP-N noční zkouška lavinových prací
• ZVP-N noční zkouška vodních prací

• ZTV zkouška terénního vyhledávání
• ZZS zkouška záchranného stopování

• VZ vytrvalostní zkouška 1. stupeň
• VZ vytrvalostní zkouška 2. stupeň
• VZ vytrvalostní zkouška 3. stupeň

• Poslušnost pro ZZP
• Poslušnost pro ZLP a ZVP

Přehled zkoušek

ZZZ zkouška záchranářské způsobilosti

Jedná se o prvotní přezkoušení psa, při němž se celkově posuzují jeho schopnosti v závislosti na možném budoucím využití v některém ze směrů záchranářského výcviku. Tato zkouška je určena pro čekatele členství ve Svazu záchranných brigád, proto je nazývána vstupní zkouškou a nastupující psovodi zpravidla dosud nejsou členy SZBK.

ZZP zkouška záchranných prací 1.-3. stupeň

Nejzákladnější směr výcviku záchranných psů je přezkušován ve třech obtížnostních stupních od prvního k nejvyššímu třetímu. Podle požadavků ZZP3 je konáno i mistrovství ČR. V metodických stupních řeší pes v prvním stupni klasické spodní úkryty zavalených živých osob, ve druhém stupni prokazuje schopnost pracovat v podstatně ztížených podmínkách (potmě, v dýmu, v částečně zatopených lokalitách apod.). Ve vrcholném třetím stupni řeší nejen nejobtížnější úkryty osob ve výškách do tří metrů, ale vyhledává již i neživé osoby (vzorky mrtvého pachu). Zkoušky jsou doplněny i disciplínami poslušnosti ZZP 1-3.

ZLP zkouška lavinových prací 1.-3. stupeň

Obdoba záchranných prací v zimní modifikaci prováděná opět ve třech obtížnostních stupních. Psovod zde pochopitelně pracuje na lyžích, takže souhra ve dvojici se psem je zde výrazně obtížnější. Jednotlivé stupně zkoušek jsou opět rozlišeny nejen co do předkládaných úkolů, ale především musí být výrazně rozlišeny náročností použitého terénu. Ke zkouškám patří i disciplínami poslušnosti ZLP.

ZVP zkouška vodních prací 1.-3. stupeň

Dosud nejmladší výcvikový směr záchranných prací se co do způsobu prováděné činnosti od předcházejícíh výrazně odlišuje. Při vyhledávání utonulých osob leží pes se psovodem na přídi člunu a čicháním po vodní hladině lokalizuje přítomnost utonulé osoby zaštěkáním v místě identifikace nejsilnějšího pachu. Třetí stupeň zkoušky již vyžaduje naprosto samostatnou práci psa. Ke zkouškám patří i cviky poslušnosti ZVP.

ZZP-N noční zkouška záchranných prací

Zkouška prověřuje vycvičenost psa při práci ve výrazně ztíženém prostředí naprosté tmy, střídající se s místy ostře nasvícenými silnými reflektory. Psovod pracuje naprosto sám a nálezy oznamuje do základny vysílačkou.

ZLP-N noční zkouška lavinových prací

Náročné požadavky lavinového vyhledávání jsou umocněny nevlídným prostředím mrazivých zimních nocí. Bez použití světel pracuje opět psovod na lyžích ve sněhové pláni naprosto osamoceně. Terén musí co nejvíce připomínat lavinové pole (vývraty, balvany, rokle apod.) s dostatečně hlubokou sněhovou pokrývkou.

ZVP-N noční zkouška vodních prací

Vyhledávání neživých osob ve vodním prostředí bez použití silných reflektorů patří v záchranářských disciplinách k těm nejobtížnějším. Pro mnohé lidi ani představa nočního vytrvalostního plavání ve dvojici se psem nepatří k těm nejlákavějším.

ZTV zkouška terénního vyhledávání

Zkouška terénního vyhledávání je prvním prubířským kamenem pro kvalifikaci psovoda do pohotovostní jednotky regionu. Provádí se v naprosto neprostupných přírodních terénech, kde se člověk jen velmi obtížně prodírá vpřed a kde je vyhledání pohřešované osoby bez psa naprosto nemyslitelné.

ZZS zkouška záchranného stopování

Tato zkouška prověřuje schopnost psa najít pohřešovanou osobu naprosto odlišným způsobem než v předešlých zkouškách. Jedná se o nalezení osob po sledování tras jejich postupu terénem, bez použití tzv. revírování, tedy plánovitého pročesávání vymezeného terénu. Než se však pes dostane k osobě, ležící na konci takové stopy, musí samozřejmě řešit několik velmi obtížných prvků (zlomení stopy v ostrém úhlu, označování ztracených předmětů apod.).

VZ vytrvalostní zkouška 1.-3. stupeň

Vytrvalostní zkouška není zkouškou v pravém slova smyslu kynologického názvosloví. Je povinnou každoroční prověrkou kondice psovoda i psa, bez níž člen SZBK nemůže nastoupit na start žádné akce pořádané svazem. Na rozdíl od skutečných zkoušek si však může předem vybrat, ve kterém obtížnostním stupni se nechá toho roku prověřit. Splnění podmínek třetího stupně přináší absolventům titul "železného psovoda".

ZZZ
zkouška záchranářské způsobilosti

Zkouška záchranářské způsobilosti (ZZZ) jako vstupní zkouška do českého národního zkušebního řádu má za cíl prověřit způsobilost psa a jeho základní předpoklady k budoucímu možnému využití v některém ze směrů záchranného výcviku. Obsahuje 4 rovnocenné disciplíny hodnocené shodně 50 body (příp. dělené na 5 cviků po 10 bodech uvnitř disciplíny) a je jedinou zkouškou, při níž rozhodčí vydává kompletní povely.

STOPA

300 kroků dlouhá cizí stopa zavedená vzápětí po položení, s 1 předmětem položeným v prvním úseku cca po 100 krocích, s 1 pravoúhlým lomem, s osobou kladeče ležící na konci stopy a zahalenou ve vlastní přikrývce, začátek stopy je označen a opatřen předmětem kladeče v sáčku k nasumování. Psovod může být přítomen kladení stopy. Pes musí být však vždy umístěn tak, aby neviděl kladače odcházet ani uléhat.

POSLUŠNOST

PŘEKÁŽKY

SPECIÁLNÍ CVIKY

ZZP 1-3
zkouška záchranných prací 1.-3. stupně

Psovod se pohybuje terénem po ose postupu podle plánu, který si sám stanovil. Podle vlastní úvahy vysílá psa k prohledávání terénu, třeba i opakovaně do míst, která považuje za zvlášť obtížná. Pes může být zcela odstrojen nebo pracuje v obojku či v záchranné dečce, popř. v ochranných návlecích na nohách (možné i pro část terénu). Múže být vybaven i rolničkou nebo světelným označením pro pohyb v temných prostorách.

Nalezené úkryty signalizuje psovod zvednutou rukou a přejímá je záchranná četa postupující za psovodem. Za účasti psovoda se vyprošťuje až poslední nalezený subjekt. Při nenalezení stanoveného počtu osob po prvním průchodu terénem je možno do vypršení limitu pokračovat v prohledávání. Minimální vzdálenost mezi ukrytými osobami je 30 kroků.

ZZP1 - zkouška záchranných prací 1. stupně

• Terén o rozměrech 50 x 100 kroků může být v imitovaném prostředí
• 1 zavalená osoba je v úkrtu na úrovni nebo pod úrovní terénu
• V terénu je volně poházeno 10 rušivých předmětů s lidským pachem

ZZP2 - zkouška záchranných prací 2. stupně

• Terén o rozměrech 100x 100 kroků je v neimitovaném prostředí
• 2 zavalené osoby se nacházejí pod úrovní terénu (1 z nich je žena)
• Část prohledávaného terénu musí být temná (sklep apod.)

ZZP3 - zkouška záchranných prací 3. stupně

• Terén o rozměrech 150x 100 kroků je v neimitovaném prostředí
• 3 hledané subjekty (1 živá osoba je ukrytá asi 1 m pod úrovní teréni, 1 živá osoba asi 2 m nad úrovní terénu, 1 vzorek mrtvého pachu asi 20 cm pod úrovní terénu), 1 z ukrytých osob je žena.
• V terénu hoří 2 až 4 ohně a ozívají se nárazové hluky (motory apod.)

Speciální cvik se provádí u všech stupňů ZZP dvakrát, vždy s různými osobami a mohou být použity dva terény (nejsou však podmínkou). Pokud nejsou speciály prováděny ve dvou dnech, musí být minimální pauza 30 min. Pro hodnocení není důležité, v jakém pořadí pes osoby nalézá.

ZLP 1-3
zkouška lavinových prací 1.-3. stupně

Hranice prostoru jsou vždy vytyčeny žlutými praporky nebo značkami. Úkryty ve všech stupních nesmějí v žádném případě vyčnívat z terénu a být k rozeznání zrakem. Psovod pracuje vždy na lyžích s vyjímkou prvního stupně, kde je prováděn pouze cvik kontroly pohybu na lyžích po trase cca. 100 metrů z výchozího stanoviště do místa prostoru pro vyhledávání. Tam psovod lyže buď odkládá nebo si je může ponechat. Po příchozí trase se pohybuje pes ve stopě za psovodem.

ZLP1 - zkouška lavinových prací 1. stupně

• Terén o rozměrech 50 x 100 kroků v souvislé sněhové pokrývce
• 1 zavalená osoba v částečně pošlapaném terénu
• 2 malé předměty denní potřeby pachově shodné s hledanou osobou
• Kontrola pohybu na lyžích po trase dlouhé 100 kroků

ZLP2 - zkouška lavinových prací 2. stupně

• Svažitý terén 100 x 100 kroků se sněhovou pokrývkou 40- 50 cm
• 2 zavalené osoby 40 cm pod povrchem
• 1 tlumok naplněný oděvními součástkami s čerstvým lidským pachem lehce zahrnutý sněhem

ZLP3 - zkouška lavinových prací 3. stupně

• Terén horského typu 150 x 100 kroků se souvislou sněhovou pokrývkou převyšující 50 cm po celé ploše.
• 3 zavalené osoby 1 metr pod povrchem
• 1 imitační vzorek lidského pachu lehce zahrnutý pod povrchem

ZVP 1-3
zkouška vodních prací 1.-3. stupně

Pes ve speciálních disciplínách u všech stupňů pracuje v postroji s vyjímkou sviku identifikace vzorku lidského pachu, kdy může mít záchrannou dečku nebo může být naopak zcela odstrojen podle potřeby psovoda z hlediska používané metodiky.
Psovod při plnění všech cviků, které vyžadují pobyt ve člunu, je vybaven záchrannou vestou, stejně jako všichni členové posádek člunů.
Trasy člunů i další potřebné body na vodní hladině jsou vždy vyznačeny zřetelnými bójkami.
Člun ve znění zkušebního řádu se rozumí vždy zásadně s motorem, další povinně přítomný člun již motor mít nemusí.

ZVP1 - zkouška vodních prací 1. stupně

ZVP2 - zkouška vodních prací 2. stupně

ZVP3 - zkouška vodních prací 3. stupně

Zkoušky ZVP-N, ZZP-N, ZLP-N
noční zkoušky

Noční speciální zkoušky se provádějí pouze 1x a jsou v úrovni 2. stupně daného druhu zkoušky. Pes musí mít 2. stupeň již složen.

• Terén musí být zřetelně ohraničen (silnice, alej, světelné signály) a rovněž psovod i pes musí mít světelná označení. Pes trvale svítící zdroj na obojku nebo dečce, psobod má blikající zdroj umístěný na libovolném místě těla (přilbě, paži, hrudi, zádech).

Rozhodčí je na vybraném stanovišti (pokud možno mimo vytyčený terén) a psovod vchází do terénu sám, pouze s vysílačkou, kterou komunikuje s rozhodčím nebo vedoucím akce. Je vybaven příruční svítilnou (nejlépe čelovkou), kterou smí používat pouze pro vlastní bezpečný pohyb terénem, v žádném případě ji nesmí použít k neregulérnimu ovlivnění psa.

Zkouška ZTV
zkouška terénního vyhledávání

• Terén s velmi obtížně prostupným porostem (strže, rokle, maliní) o rozměrech 150 x 100 kroků musí mít zřetelně vyznačeny hranice (cesta, značky, páska apod.). Rozhodčí postupuje těsně za psovodem, který si podle povahy terénu sám určuje směr postupu.
• 3 bezvládné osoby (1 z nich je žena) jsou umístěny tak, aby nebyly zjistitelné zrakem (2 osoby leží v terénu, 1 je umístěna 2-3 m nad terénem.

Prohledávání terénů se provádí dvakrát, vždy s různými osobami a jsou doporučeny 2 různé terény (nejsou však podmínkou). Pokud není akce dvoudenní, musí být minimální pauza 30 min.
Časový limit pro jedno prohledávání je 30 min.

Zkouška ZZS
zkouška záchranného stopování

2000 kroků dlouhá cizí stopa se 2 malými předměty (do velikosti peněženky) a 1 velkým předmětem (batoh, bicykl, kufr), s osobou kladeče na konci stopy, 4x lomená v pravém úhlu, s vyhledáním začátku stopy, který protíná vytyčený čtverec 10x10 kroků s předmětem k nasumování uloženým v sáčku mimo čtverec, překřížená vzápětí po položení druhou osobou ve 3 úsecích (nikoli však ve čtverci na začátku a ne dříve než po prvním předmětu), stará 3 hodiny a pokrývající dva různorodé terény (zhruba jednou třetinou tvaru), např. osení-les, oranice-louka, apod.
Časový limit je 30 min.

Stopa se provádí dvakrát (ve dvou dnech), pokud to není technicky možné, musí být minimální pauza mezi dvěma stopami 3 hodiny.
Obě stopy musí být kladeny dvěma různými osobami (jeden muž a jedna žena) v libovolném pořadí, avšak kladeč předešlé stopy nesmí křížit druhou stopu.
Osoba na stopě leží zásadně tělem po směru stopy, na břiše a s obličejem ukrytým mezi pažemi, při jedné ze stop leží volně a v druhém případě je zahalena včetně hlavy ve vlastní pokrývce (pořadí určí rozhodčí).
Předměty i osobu je možno označit jakýmkoli povoleným způsobem, avšak agresivní chování u nalezené osoby znamená diskvalifikaci.

Zkouška VZ
vytrvalostní zkouška 1.-3. stupně

Vytrvalostní zkouška je každoroční povinnou prověrkou kondice psa i psovoda a podmínkou pro upotřebitelnost v praktickém použití. Vztahuje se i na aktivní členy svazu bez psa (např. rozhodčí apod.). Počet účastníků vytrvalostních zkoušek při akcích není omezen, závisí výhradně na technických možnostech pořadatele.

VZ1 - vytrvalostní zkouška 1. stupně

20 km vyznačené trasy překonává psovod na kole se dvěma přestávkami v limitu 120 minut.

VZ2 - vytrvalostní zkouška 2. stupně

20 km vyznačené trasy překonává psovod 10 km na kole + 10 km klusem se dvěma nepovinnými přestávkami v limitu 120 minut

VZ3 - vytrvalostní zkouška 3. stupně

Stanovuje se pořadí a udělují se tituly Železného psovoda
20 km vyznačené trasy se překonává 10 km na kole + 10 km klusem + 1 km plavání v časovém limitu 150 minut.

Poslušnost pro zkoušky ZZP1, ZZP2 a ZZP3

Požadavky zkoušek ZZP v souvislosti s pracemi v sutinách mají simulovat nejrůznější nástrahy, které jsou kldeny na psy při pohybu v tomto terénu. Práce v sutinách je považována za základ celé záchranářské činnosti a pohyb v nich je i v praxi velmi náročný. Proto jsou v sestavě použity všechny druhy překážek.

Psovod provádí cviky podle schématu samostatně, rozhodčí dává pouze souhlas se započetím cviků. Střelba (2x v rozpětí 5 s) je použita jako rušivý vliv během provádění cviku cviku č.4 (překonávání pevné kladiny).

Poslušnost pro zkoušky ZLP A ZVP

Poslušnost pro zkoušky ZLP a ZVP vychází z předpokladu konání těchto zkoušek v přírodních podmínkách letních a zimních výcvikových táborů, při soustředění v horách nebo u vodních ploch. Proto je sestavena jako soubor cviků prokazující ovladatelnost psa bez náročného stěhování překážek apod.

Psovod provádí cviky podle schématu samostatně, rozhodčí dává pouze souhlas se započetím cviků. V 1. stupních zkoušek se cviky č. 1-5 provádějí na vodítku, ve 2. a 3. stupních jsou všechny bez vodítka.