Na prosinec, do času předvánočního shonu, jsme naplánovali relaxační výlet na Kozel. Přidali se k nám Cornelius, Otík s kamarádkou Mášou a Fren, všichni samozřejmě se svými páníčky. Trošku jsme měli strach z počasí, ale v rámci možností bylo "krásně" - nepršelo ani nesněžilo, jen na nás v lese kapala voda ze stromů. Před procházkou jsme se zahřáli svařáčkem a pak se vydali zámeckým parkem nahoru.
Po procházce parkem jsme byli trošku zadýchaní, těšili jsme se nahoru na vyhlídku na krajinu. Bylo bohužel mlhavo a nebyla vidět ani blízká zřícenina hradu Radyně. Psi naší zastávky využili a pořádně se proběhli.
Pak jsme pokračovali v procházce lesem, po stezce přímo k našemu dalšímu cíli restauraci Hájek. Naši miláčci opět využili volnosti a pořádně se proběhli. Svojí rychlostí opět překvapila Bára, které nestačila ani ovčanda Fren.
Měli jsme možnost trénovat i přivolání. Potkali jsme pát jiných výletníků jak v parku, tak i v lese. Všichni zvládli přivolání na jedničku.
V restauraci jsme doplnili energii. Jídlo bylo velmi dobré, jen jsme se trošku podivili nad cenami. Po odpočinku jsme se vydali zpět k autům na parkoviště.
Výlet byl naprosto úžasný a použiji slov Vlaďky - "Byl to balzám na nervy."